19.05.2015 21:24

Nový rektor VŠO – Doc. Ing. Jindřich Ploch, CSc.

Rektor, který mluví o studentech jako o klientech, o rektorátu jako o centru služeb, o svých spolupracovnících s úctou a o svých úspěších s pokorou. Žádný piedestál, ze kterého by povýšeně deklaroval důležitost své pozice, ale partner, který o sobě tvrdí, že je kolega, jenž se díky svým zkušenostem snaží být užitečný.  Jindřich Ploch, pedagog a rektor VŠO v Praze.

Doc.Ploch

 Doc. Ing. Jindřich Ploch, CSc.

– práce ve vrcholových pozicích ve společnostech jako jsou Letecký podnik LOM, Výzkumný ústav letectví, Úřad pro civilní letectví, EASA

– 10 let působnost na Vojenské akademii Brno

– zastupování ČR v Nato Industrial Advisory Group

– působení na pozici prezidenta asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

– člen Světové organizace ředitelů podniků cestovního ruchu a letecké dopravy a kolegia cestovního ruchu MMR

– člen oborové rady ČVUT a akademické rady VŠO

 

 

Když se obyčejný smrtelník podívá na vývoj vaší kariéry, musí nevyhnutelně smeknout klobouk. Jak ji vnímáte vy osobně?

 

Nikdy jsem neměl před očima jako smysl svého života budování kariéry. Důvodem, proč jsem se vždy snažil dosáhnout co nejlepších výsledků, nebyla a není kariéra, ale odpovědnost za dosažení cílů projektů. Odpovědný přístup mi je mnohem bližší než kariérní – a troufám si říct, že kdo to vnímá opačně, daleko nezajde.

 

Co je vaším hnacím motorem, který vám pomáhá ráno vstát a jít do práce?

 

Bez ohledu na to, kde a pro koho jsem ve svém životě pracoval, přístup jsem měl vždy stejný. Zaměřený na cíle a radost ze života v týmu profesionálů. Na cíle sice vzdálené, ambiciózní – ale zároveň realistické.  A okolní prostředí tomu odpovídalo buď lépe nebo hůře, uznání bylo buď větší nebo menší. Ale za všechny položky v mém životopisu mohu říct jedno – systém jsem pokaždé odevzdával v lepším stavu, než jsem jej přebíral. Práce v letectví je povznášející, neboť letectví je více o ideách než o hmotě a především – v letectví se pohybují nesmírně zajímaví lidé a to po celém světě.

Velkou motivací a důkazem toho, že jdeme správným směrem je pro mne i ocenění, které bylo v těchto dnech uděleno Katedře letecké dopravy Vysoké školy obchodní Praha Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky za

dosažené výsledky při výchově nových odborníků pro civilní letectví.

 

Jak vnímá vrcholový manažer z podnikatelského sektoru manažerskou funkci ve školství?

 

Oblast vědy a výzkumu, čili akademická půda, je úžasné dobrodružství. Je to oblast, ve které se pro společnost dá vytvořit nejvíc, protože největší přidaná hodnota v současné postindustriální společnosti vzniká na základě vědeckého poznání. A vize, která musí být kultivovaně uchopená.  Což je proces,  který probíhá především v akademickém prostředí. V informačním věku je paradoxně hodnota informací (dat) nízká, vysoká je však cena znalostí (know-how).

Systém s námi ,,takto manipuluje,, proto minimálně vysokoškolák by měl mít svůj kultivovaný názor.

 

Jaké jsou vaše manažerské cíle na akademické půdě?

 

Mám dva hlavní cíle. Tím prvním je kontinuální zvyšování kvality značky „Vysoká škola obchodní v Praze“. Přičemž záměrně akcentuji slovo „Praha“, které vnímám nejen jako pouhou lokalitu umístění školy, ale jako samostatnou značku, ke které se hrdě hlásíme.  Materializace tohoto cíle má pak podobu institucionální akreditace VŠO. Čili univerzitní status.

 

A ten druhý cíl?

 

Druhým cílem mého rektorského působení je maximalizace klientského přístupu ke studentům. Jsem si vědom toho, že tato formulace působí v našem kontextu stále poněkud kontroverzně, a proto vysvětlím. „Proklientský“ přístup neznamená, že bychom snad studentům z jejich cesty odstraňovali překážky nebo že bychom se jim jakkoliv podbízeli.  Znamená to, a o tom jsem přesvědčen,  že jako vzdělávací instituce musíme svým studentům nabídnout maximum přátelským způsobem.

 

Získáváte pro tyto cíle podporu relativně konzervativní pedagogy – členy akademické obce?

 

Systematicky, trpělivě a stejně jako v kterémkoliv jiném pracovním týmu. Když získáte podporu deseti procent „otevřených“, vytvoříte vítězný tým a potáhnete ostatní. Mám kvalitní tým prorektorů a také velkou radost z toho, že tu pracuje řada mladých kolegů, kteří se se školou identifikovali a spojili s ní část svého života.

 

Jak byste chtěl, aby studenti a pedagogové vnímali „váš“ rektorát?

 

Jako centrum služeb. Jsme tady proto, abychom katedrám vytvořili co nejlepší podmínky pro práci a studentům pro studium. Pak také proto, abychom vytvářeli co nejlepší síť kontaktů v oblasti potenciálních zaměstnavatelů našich studentů a absolventů, dále budovali co nejužitečnější vztahy s příslušnými oborovými institucemi a také přispívali k vytvoření co nejlepšího prostředí pro vzdělání, výzkum a vědu až na úrovni ministerstva školství, místního rozvoje a dopravy  a Parlamentu ČR. Vše, co jsem vyjmenoval, děláme v zájmu naplnění naší základní vize – získání univerzitní akreditace.

 

Co podle vás nesmí chybět dobře postavenému konceptu vysoké školy?

 

Jsou to především dobře zvolené studijní obory vzhledem k potřebám trhu. Což služby v cestovním ruchu a služby letecké dopravy v cestovním ruchu bezesporu jsou.  Nový obor „Řízení lidských zdrojů“ pak naprosto harmonicky doplňuje spektrum našeho portfolia. Momentálně je to to nejkomplexnější, co můžeme v naší specializaci kapacitně nabídnout. Dále se chystáme zaměřovat ne na přidávání počtu studijních oborů, ale na zvyšování kvality těch stávajících. Chceme také jít vstříc potřebám širší veřejnosti, rozšířit možnosti kombinovaného studia, e-learningu, různých krátkodobých specializovaných typů studia a podobně.

 

Jak byste stručně popsal to, co si student spolu s kvalifikací a diplomem odnese do života ze studia VŠO v Praze?

 

Především by si měl odnést metodu práce a projektového řízení. Schopnost pozitivního uchopení zadání, jeho analýzy a přípravy řešení.  A to vše při pochopení důležitosti práce v týmu. Proto jsem zastáncem skupinových zadání. Simulují model, který funguje v běžném životě. Jedině kvalitní systémy se mohou udržitelně rozvíjet a tam je místo týmu a tím kvalifikovaného profesionála.

 

S vašimi plány úzce souvisí i personální oblast a další otázka: mohou se studenti v dalších semestrech těšit na nové pedagogy?

 

Pedagogický sbor je živý organismus, který se neustále konsoliduje tak, aby i v této oblasti byla kvalita školy homogenní. Momentálně si děláme personální průzkum pedagogů na úrovni docentů a profesorů, které by práce na naší škole těšila a postupně je oslovujeme. Rádi bychom počítali s přibližně šesti až deseti takovými osobnostmi. Věřím, že jim máme co nabídnout tak, aby bylo pro ně příjemné a radostné přednášet pro naše studenty. Dnes je tady úžasná skupina lidí, kteří školu vybudovali a předali jí velkou energii. K ní musí přijít nová skupina, která nás všechny zase posune dál.

 

Máte na mysli nějaké konkrétní argumenty, kterými budete přesvědčovat vybrané kapacity, aby u vás začaly učit?

 

V oblasti příležitostí pro katedry se nám například povedla rozběhnout linie vědecké práce. Překonali jsme důležitý mezník, stali jsme se výzkumnou organizací. To nám otevírá cesty ke grantům, státním i mezinárodním. Pro katedry a pedagogy to znamená příležitosti zapojit se do vědecké práce a zvyšovat si kvalifikaci. Myslím si, že jsou to pobídky víc než zajímavé.

 

Máte při svém rektorském vytížení sám ještě čas a kapacitu postavit se za katedru?

 

Mám, musím a chci mít. Ani z pozice rektora si nemohu dovolit vzdálit se pedagogické praxi. Můj momentální učitelský úvazek činí asi 90 „letových“ hodin za semestr. Mojí specializací je oblast regulace letecké dopravy, bezpečnosti letecké dopravy a managementu leteckých výrobních podniků. I přesto, že jsem v této oblasti jako doma, musím se neustále otáčet, abych nepropásl vývoj. Za mých studentských časů byl „poločas rozpadu“ informací asi 20 let, dnes jsou to v technických oborech stěží roky dva.

 

Asi se za ta léta změnilo více, než jen poločas rozpadu informací…

 

Pochopitelně. Zpoza katedry jsem se musel dlouho identifikovat s tím, že dnešní mladá generace má jinak postavené priority než moje v jejich věku. Ale nejde to jinak,  pokud chci s mladými lidmi pracovat jako s partnery, musím se snažit o co nejlepší pochopení  jejich myšlení. Pokud je chci adekvátně zatížit, musím s nimi umět adekvátně komunikovat. My jsme si například vybírali studijní obor s tím, že v něm ,,uvízneme,, na příštích několik desítek let. Bylo téměř pravidlem, že vás systém natlačil do jednoho zaměstnání na celý život. Dnes se studijní obor volí podle osobních zájmů, možností lukrativních uplatnění a atraktivnosti studia. Rozdíl vidím také v tom, že dnešní studenti berou období studia jako plnohodnotnou součást života, kdy žijí naplno. Nepřemýšlí o něm jako o poslední možnosti získat maximum informací, protože pak budou do prvního důchodu už pouze pracovat.

 

Na druhé straně začíná tato generace mnohem častěji pracovat dříve než dokončí školy.

 

Ano, s tím souhlasím a myslím si, že to ani nejde jinak. Jsem přesvědčený o tom, že když stojíte s čerstvým diplomem na nástupní plošině pracovního trhu, je pozdě začít se rozhlížet po možnostech. Již v průběhu studia by měli mít studenti možnost pracovních stáží, jejich studium i závěrečné práce tím získají zacílení. Proto věnujeme maximální úsilí budování kariérního centra. Na poslední akci kulatých stolů, které pořádáme s ambicí propojení našich studentů a HR oddělení zaměstnavatelů, se zúčastnilo již 22 firem. A v šuplíku mám kontakty na dalších 50.

 

Má kariérní centrum ještě nějaké další funkce?

 

Absolventi VŠO jsou zaměstnatelní kdekoliv, minimálně v rámci Evropské unie. Úspěšnost v této oblasti podmiňuje mimo jiného i jazykové vybavení studentů a jejich konkrétní zkušenost se studiem v zahraničí.  Proto má kariérní centrum v popisu práce také vytváření podmínek pro zvýšení mobility našich studentů a tím pádem opět vylepšení jejich absolventské pozice na pracovním trhu. Vyvstal nám tady ale jeden fenomén, se kterým si ještě musíme poradit. Na jedné straně pracujeme na vytváření možností vycestování našich studentů do zahraničí, na straně druhé jsme zaznamenali snížený zájem o jejich využívání. Budeme se snažit zjistit proč tomu tak je a odstranit příčiny tohoto stavu.

 

Kromě „vývozu“ vašich studentů do zahraničí je ovšem nezanedbatelný i „dovoz“ zahraničních studentů sem. Jak je to se zahraniční klientelou VŠO?

 

Dnes můžeme konstatovat fakt, že několik desítek našich studentů tvoří studenti ze zahraničí. A je pro nás pozitivní, že podstatná část z nich přichází z podnikatelského prostředí cestovního ruchu a letecké dopravy s tím, že jako absolventi se pak domů vracejí na vedoucí pozice.  Získávání zahraničních studentů je jedním z našich parciálních cílů, raději bych jej ale naplnil formou reciprocity než pouhého náboru.

 

Závěrem si dovolím položit vám typickou otázku z personálních pohovorů. Kde vidíte sám sebe za pět let?

 

Rád bych dál působil na této škole jako pedagog.  Zároveň jsem angažovaný ve dvou mezinárodních leteckých podnikatelských projektech, ve kterých bych se chtěl profesně angažovat i za pět let. A bude mne naplňovat radostí, když budou moje kompetence i nadále akceptovány.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>